Není žádným tajemstvím, že emoce ve své podstatě vládnou světu, protože dost často a z hodně velké míry ovlivňují lidské chování. Někdo se dokáže kontrolovat, někdo už trochu méně, a tak při další nevhodné poznámce raději opustí místnost a někdo to nedokáže vůbec a ztropí scénu úplně všude, kam vkročí. Jak moc je důležité mít svoje emoce pod kontrolou nejen pro sebe, ale i pro naše okolí? Je obtížné se je naučit ovládat? Můžeme svůj hněv použít i k něčemu užitečnému? Pokud máte alespoň trochu chuť na sobě pracovat, protože co si budeme povídat – nikdo není dokonalý, tak jste tu správně…
“Hněv zbavuje člověka soudnosti.” Ringgold Wilmer Lardner
Hněv je přirozená emoce, která je tady s námi odjakživa. Měl by nás posunout k lepším výsledkům a donutit změnit ve svých životech to, co nás trápí nebo nám nevyhovuje. Když se podíváte do minulosti, tak určitě zjistíte, že kdybyste se tenkrát nenaštvali, tak by to nedopadlo tak či onak. Pravdou ale je, že každý hněv musí mít své hranice a musíte ho umět kontrolovat, jinak vás opravdu zbaví soudnosti a napáchá více škody než užitku. Na druhou stranu není správným řešením svůj vnitřní hněv nijak neventilovat a nechávat si ho v sobě. To taky nevede k dobrým výsledkům. Ptáte se tedy, jak ho dostat alespoň na “příjemnou” a snesitelnou mez?
- Uvědomění
První nejdůležitější a dost často nejtěžší věcí je si uvědomit, že se hněváte. Ačkoliv to může znít hodně absurdně, tak spousta lidí si často není vůbec vědoma toho, že se zlobí. Je důležité, abyste si tohle sami v sobě uvědomili, teprve potom s tím můžete začít pracovat. Pokud si toho nejste vědomi, pak s tím jednoduše nic neuděláte, ani kdybyste chtěli…
- Napočítejte si třeba do milionu
Jestli si myslíte, že vám teď poradím nějaké kouzelné zaříkávadlo, jak se na místě uklidnit, tak vás asi zklamu. Bohužel žádná kouzla nám v tomto moc nepomůžou. Jedině snad staré dobré “běž a počítej do 100“, které známe od paní učitelky ze školy, nám může pomoci. Jediná cesta, jak se vyhnout konfliktu je – uvědomit si, že se zlobím a potom jít pryč, počítat si nebo si jít zaběhat apod. Prostě to musíte nechat vychladnout, jiná cesta tady prostě není. Žádný konflikt, hádka a křik opravdu nikdy nic nevyřeší.
- Posbírejte všechny informace a vyslechněte druhé
Jakmile vychladnete a váš obličej nebude připomínat rajče, žilka na krku se zase vrátí do své normální podoby a váš tlak příjemně klesne, potom je čas sesbírat veškeré informace o tomto problému, který vás takto rozlítil a případně vyhodnotit, jak moc je tento přestupek vážný. Dost často se totiž zlobíme kvůli něčemu, o čem nemáme všechny potřebné informace nebo kvůli tomu, že to ten druhý člověk myslel jinak, než jsme to pochopili. Proto se vraťte a s dotyčnou osobou tento problém prodiskutujte a zjistěte její pohled na věc.
- Vyřešte to a dělejte kompromisy
Když už víte všechny informace, vyslechli jste druhé, tak teprve potom si můžete sami udělat úsudek, jestli váš hněv byl oprávněný nebo nebyl. Myslím, že dost často zjistíte, že jste se ani neměli kvůli čemu zlobit. V druhém případě zkuste s druhou osobou přijít na nějaký kompromis a najít vhodné řešení, abyste se příště nemuseli zase rozlítit. Drtivá většina problémů ve vztahu je jen o špatné komunikaci nebo neschopnosti vyslechnout druhého a dělat kompromisy. A to zdaleka neplatí jen v partnerství, ale i v obyčejném životě. Jsme zkrátka každý úplně jiná bytost s jinými předpoklady, pohledy na různé životní otázky, názory apod. Je proto důležité, začít se dívat na věci očima druhého a dělat kompromisy.
Jak využít svůj hněv k něčemu prospěšnému?
Můžete jej využít různými způsoby, tak proč ne trochu k užitku? Říká se, že pokud přednesete svoji řeč před publikem v mírném vzteku, bude to pravděpodobně ta nejlepší řeč, jakou jste kdy pronesli. Vztek a hněv může být dobrý motor pro pohánění vašeho já ke změně k něčemu lepšímu. Mnoho organizací na ochranu dětí, zvířat nebo prostředí často vzniklo tím, že se lidi prostě a jednoduše na něco nebo někoho naštvali. Z toho tedy vyplývá, že můžete využít svůj hněv i smysluplně, aby přinesl nějaké dobro nám všem. Takže až vás příště něco rozčílí, zkuste spíš popřemýšlet, jak byste tento daný problém mohli vyřešit a ušetřit nervy všem ostatním…
Hodně štěstí!
Vám přeje
Vaše
Ann
Born in the Czech Republic, I spent 4 years in Spain, which is why the Mediterranean Sea holds such a special place in my heart. Fluent in Czech, English, and Spanish, I embrace the lifestyle of a digital nomad, currently traveling across the world. I studied at a classical music conservatory – playing the clarinet. I’m passionate about books, art, mindfulness, and the traditional slow-paced way of life. The night sky, sunsets, and the pleasure of tasty homemade vegetarian food make me excited.
