Husté a syté polévky patří k sobě v zimě asi stejně jako sníh a Vánoce. Můžete být bez nich, ale prostě to není ono. Je to asi kvůli tomu, že tradice těchto polévek je v nás zakořeněná už od našich předků a prostě se jí za žádnou cenu nechceme vzdát. Nikdy jsem nechápala proč může být na Valašsku tolik povyku a receptů pro jednu polévku, dokud jsem ji neochutnala. Pak to totiž pochopíte. A na tradičním Valašském jarmarku ve Valašských Kloboukách voní kyselica na každém kroku a to klidně i den dopředu! Pojďte se tedy se mnou podívat na jeden z poctivých a originálních receptů!
Spousta lidí si myslí, že je kyselica jen obyčejná “zelňačka” nebo ji s ní často zaměňují. Kyselica je z kysaného zelí a zelňačka nikoliv, to je asi ten hlavní rozdíl. Potom už je to otázkou pojetí, tradice a surovin.
A kde se vlastně taková pravá kyselica vůbec vzala?
Byli jí doslova odkojeni všichni Valaši a dříve to bylo téměř jediné a časté jídlo chudých horalů. Neměli ničeho nazbyt, jen naložený sud zelí, uskladněné brambory a zbytek obměňovali podle nejrůznějších variací. Někdy přidávali kůži z bůčku, sem tam sušenou trnku a nebo taky vejce, luštěniny a další rozmanitosti. Ke kyselici podávali naši předkové v Beskydech vždy domácí chléb a zahušťovali ji nejčastěji nastrouhaným bramborem. Bývala tedy velmi hustá, aby pastevcům či řemeslníkům poskytla všechno, co potřebovali a zároveň, co si mohli dovolit – sílu a plný, spokojený žaludek.
Důležité poznatky
Můj recept bude ve vegetariánské úpravě. Pokud si však chcete dopřát i masovou verzi, není problém, řeknu vám, co musíte přidat. Nicméně naprosto základní a klíčovou ingrediencí je domácí kysané zelí. Pokud ho nemáte, přestaňte číst a chtít vařit. Nejprve si je sežeňte a pak můžete pokračovat. Mockrát jsem zkoušela tuhle ingredienci nahradit zelím z obchodu a nikdy, podotýkám opravdu NIKDY, to nechutnalo ani nevypadalo jako kyselica, ale spíše jako zelný vývar. A to opravdu nechcete. Takže vám tímto ušetřím dost času a zmařených pokusů. Pokud nemáte možnost si někde sehnat domácí zelí, zkuste trhy či lokální výrobce a zdravé výživy. U nás ve zdravé výživě jsem našla jedno poctivé zelí, ze kterého kyselica uvařit lze! Takže nesmutněte a sežeňte si to správné zelí pro vaši unikátní valašskou polévku!
Více o zdravotních výhodách a dalších zajímavostech, které se týkají zelí najdete zde!
Další klíčovou věcí u kyselice je její nezaměnitelný postup přípravy. Brambory musíte VŽDY uvařit zvlášť, nikdy ne dohromady se zelím, protože by se vám jednoduše neuvařily! Zelí je totiž kyselé a brambory zůstanou tvrdé. Tímto vám zase šetřím další “urychlující” pokusy, které by se stejně nepovedly.
P.S. Zkoušela jsem je taky! 😊
Zahustit ji můžete čím chcete, ale podle mě je nejtradičnější a “nejzdravější” ji zahustit nastrouhaným bramborem. Kyselica je potom krásně hustá a nemusí v ní byt tuna mouky. Dále nezapomeňte na kvalitní a tučnou alias poctivou smetanu, aby měla krásnou bílou barvu a skvělou chuť.
Pokud tedy nechcete vegetariánskou verzi, přidejte do ní vývar z uzených kostí či poctivou domácí klobásku, kterou v ní vyvaříte a potom nakrájíte na malé kousky. Ve vegetariánské verzi se přidávají tradiční houby nebo vajíčko. A můžete mi věřit, že i tak je opravdu výborná. Hlavní roli stejně hraje zelí! 😊
Všechno potřebné už víte, tak se do toho můžeme společně pustit!
Tradiční Valašská kyselica
Suroviny:
- zelí
- houby nebo vejce, (vývar nebo domácí klobáska pro nevegetariánskou verzi)
- brambory
- poctivá smetana
- nastrouhaný brambor na zahuštění případně mouka
- koření: sůl, bobkový list, nové koření, majoránka
- třtinový cukr
Postup:
- Do měkka povaříme domácí kysané zelí s houbami a kořením. (případně dohromady s masovou částí)
- Mezitím si v jiném hrnci uvaříme ve slané vodě brambory, taky do měkka.
- Uvařené brambory přidáme do “zelného vývaru” a nakonec přidáme smetanu a zahustíme do požadované hustoty.
- Dochutíme česnekem a majoránkou a dle potřeby přidáme cukr. Nakonec ještě můžeme rozklepnout vejce a kyselice je hotová!
- Podáváme jako hustou polévku s chlebem.
Dobrou chuť!
přeje
Vaše
Ann
Born in the Czech Republic, I spent 4 years in Spain, which is why the Mediterranean Sea holds such a special place in my heart. Fluent in Czech, English, and Spanish, I embrace the lifestyle of a digital nomad, currently traveling across the world. I studied at a classical music conservatory – playing the clarinet. I’m passionate about books, art, mindfulness, and the traditional slow-paced way of life. The night sky, sunsets, and the pleasure of tasty homemade vegetarian food make me excited.
