Proč méně je vždy více aneb jak se ze zdravého života stává černý trh s veteší

Když nastane úplněk – dodržujte půst, často cvičte, hodně pijte, nejezte ovoce – je moc sladké, zelenina nadýmá, bezlepková dieta je jen pro nemocné, mléko obsahuje vápník, bio není bio, jezte alespoň 5x denně, nepijte kávu, všechny cukry jsou špatné, maso musíte jíst kvůli bílkovinám, trocha alkoholu každý den je zdraví prospěšná…. Každý z nás již určitě někdy slyšel alespoň jeden z těchto argumentů plný správných či nesprávných informací?! Co všechno je pravda a co naprostá lež?! Jsou zdravé výživy jen byznys nebo jsou nezbytné k našemu přežití? Předávají si lidé jen ty pravdivé informace nebo jen ty, které chtějí sami slyšet?

Zdravý životní styl je momentálně jedno z nejžhavějších a nejprobíranějších témat nejen na Internetu či sociálních sítích. Před několika lety, když jsem začínala se zdravou stravou, tak raw food propagovalo jen pár podivínů, kteří oplývali nadšením a jednoduchostí některých pokrmů. Raw strava je super věc, její recepty plní stránky časopisů a každý pravý “instačlověk” již určitě ochutnal zdravý dortík s hashtagem #rawfood v krásné a super-moderní kavárně… (včetně mě)

Nicméně když se zamyslíte nad některými velice exotickými recepty, které vykouzlíte jen za pomoci několika přístrojů. Je tohle bezpochyby ta správná strava pro všechny na světě, bez přihlédnutí na to, v jakých podnebných podmínkách člověk žije, jak moc pracuje a kolik tudíž potřebuje energie?! Myslím, že ne. Byť je syrová strava mnou velmi oblíbená – převážně v letních měsících a především jen některá vybraná jídla, nemyslím si, že je to pro všechny to pravé ořechové… Ale co ano?

Knedlíky, klobásky a rohlíky taky nejsou původní stravou obyvatel žijících na tomto území a stejně tak ani smoothie z 6-ti banánů, ananasová šťáva či sušená semínka nebo plody exotických rostlin. Tím nechci však říct, že by nám ubližovali nebo nic dobrého nepředali. Ba naopak, často jsou v dnešní toxické době nezbytné, abychom vůbec ve zdraví přežili.

Když se však zamýšlíme nad ideální stravou člověka v současné chvíli… Jaká by měla být? Především super rychlá, skoro bezpracná. Mana na tento trend velmi bystře zareagovala – nemusíte nic jíst, stačí si rozmíchat prášek ve vodě a jste po obědě. Moderní časoprostor ve kterém žijeme nás pomalu, ale jistě zabíjí. Musíme chodit do práce, nemáme tak čas vařit nebo okopávat svoji zahrádku, po práci se stavíme v supermarketu nebo v restauraci a vše je vyřešeno. Kvůli naší pohodlnosti a časové neschopnosti však supermarkety musí produkovat obrovské množství všemožných potravin z nejrůznějších koutů světa, tím se tvoří obrovské množství odpadů, špatného ovzduší a dalších nepříjemností, které jdou ruku v ruce s tímto novodobým kolotočem.

Nazvěme ho začarovaný kruh 21. století a přidejme navíc fakt, že si tímto svým chováním všichni podkopáváme vlastní hrob. Co z nás bude až si zamoříme všechnu vodu na světě, zabijeme všechno živé ve vzduchu i v oceánech a nebudeme mít kde pěstovat rostliny?

Zdravá strava a celý životní styl by neměl být jen o tom, co si koupit ve zdravé výživě a z čeho budeme zdraví. To je dost sobecký pohled. Zdravý život bychom měli pěstovat a podporovat pro celou Zemi, všechna zvířata a rostliny a především se chovat UDRŽITELNĚ, (což většina z nás neumí) abychom mohli zdravou a lepší planetu přenechat dalším generacím. Jinak nás budou naše děti a jejich děti několik generací proklínat, jak špatně jsme hospodařili. Není to jen vaše věc, je to věc nás všech!

Proto příště, až budete studovat, co vlastně bychom měli jíst a co je pro nás dobré či špatné, nezapomeňte na tyto 3 sudičky:

  • vaše tělo, základy a principy zdravé stravy + vaše pocity z jídla (Jak se cítíte, jestli je to pro vás dobré apod.)
  • udržitelnost (Byla bych schopná tohle jídlo jíst často a nepřitěžovat tím celému systému a ostatním lidem? Pokud ne, můžu si jej vypěstovat či sehnat od lokálních dodavatelů?)
  • ekologie (Co nejméně odpadu a dopravy spotřebované kvůli jednomu produktu – př. goji dovezená z Číny, co takhle raději na podzim usušit šípky nebo jiné bobule?)

Když využijete těchto tří moudrých sudiček, tak můžete dostat poměrně užitečné výsledky toho, jak zdravě jíst a nemusíte zkoumat grafy energie, bílkovin a sacharidů.

Jednoduše a bez vědy zjistíte, že obyčejný rohlík vyrobený z toxické pšenice není moc udržitelný, protože chemické zemědělství vysává duši z přírody. Maso z velkochovů není též moc ekologické a ani zdravé kvůli nesprávnému krmení, špatnému chovu a neudržitelnosti. Pokud je budete chtít jíst i nadále, seženete si pravděpodobně lokálního prodejce, cena i kvalita však bude větší, tak je nebudete jíst zase tak často a vaše tělo vám za to poděkuje. Je přínosnější si vyrobit vlastní ovesné sušenky na svačinu, než si každý den koupit zabalenou müsli tyčinku v plastovém obalu… Je to jednoduché, jen musíme začít přemýšlet. Zdravě, ale s rozumem.

Děkuji, že jste to přečetli až sem.

Krásné pondělí a celý týden přeje Vaše

Ann

Ann
Ann

Born in the Czech Republic, I spent 4 years in Spain, which is why the Mediterranean Sea holds such a special place in my heart. Fluent in Czech, English, and Spanish, I embrace the lifestyle of a digital nomad, currently traveling across the world. I studied at a classical music conservatory – playing the clarinet. I’m passionate about books, art, mindfulness, and the traditional slow-paced way of life. The night sky, sunsets, and the pleasure of tasty homemade vegetarian food make me excited.

Find me on: Web | Instagram

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *