Často se mi stává, že když někomu řeknu, že se snažím kupovat co nejvíce ovoce a zeleniny od BIO pěstitelů, tak mi lidi na to hned odpoví: “kdo ví, jak to s tím BIO vlastně je, je to jen byznys” nebo “oni stejně podvádí a jen to vydávají za BIO”, či ještě lepší “BIO zemědělci stříkají v noci.” atp. Byla jsem již na pár přednáškách, četla jsem spoustu rozhovorů a mluvila se spoustou BIO pěstitelů a můžu Vám říct, že to rozhodně podvod není. Je to opět snaha velkých korporací, abyste si to mysleli. Protože když by všichni zjistili, jak jsou bio produkty zdravé, na chuť výborné, a ještě k tomu neškodí planetě, tak kdo by pak od nich ty kvanta postříkaných a podvyživených plodů kupoval? Žijeme ve zvláštní době, kde ty, kteří se snaží přírodu a naši planetu chránit, tak vždycky jednoduše odsoudíme, ale ti, kteří se schovávají za vším tím “nepořádkem” tady na planetě, sedí tiše za oponou se slepou důvěrou téměř všech lidí a mnou si ruce.
Půda je životně důležitá. Bez ní bychom tady nemohli existovat. Díky ní můžeme pěstovat rostliny, které nám přeměňují kyslík, jejich plody se můžeme živit, popř. jimi můžeme živit naše zvířata. Je domovem spousty drobných mikroorganismů, hub a drobných živočichů. Každá rostlina umí skrz kořeny s půdou komunikovat a svým růstem přispívá opět k oživení půdy, každá reakce v půdě má svůj důvod a koloběh. A teď pozor! V jedné lžičce půdy je dokonce více živých mikroorganizmů, než je lidí na planetě Zemi. A přesto všechno půdu vůbec nepovažujeme za důležitou a nestaráme se o ni tak, jak bychom měli. Napadlo Vás někdy co vlastně budeme dělat až všechnu půdu a vše živé v ní zničíme a zabijeme? To bude náš konec.
“Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe.” Franklin D. Roosevelt
V dřívějších dobách bylo pro lidi životně důležité, aby vlastnili alespoň malý kousek půdy, na kterém by si mohli alespoň něco vypěstovat. Byla to jejich jediná obživa. Nechodili do supermarketu a nemohli si vybrat mezi tunami ovoce a zeleniny, z nichž se stejně dost velká část večer vyhodí. Starali se o svoji půdu, jak nejlépe uměli, protože to byla ona, která je živila. Dnes má většina zemědělců půdu v pronájmu a je jim tedy většinou úplně jedno, jak ji odevzdají. Vycucnou z ní vše, co to dá – dnes přece každého zajímají jen výnosy, pak ji “pohnojí” umělými hnojivy a jako třešničkou na dort jsou tolik opěvované pesticidy. Půda podle výzkumů má ve spoustě případů vyšší výskyt pesticidů, než povoluje státní norma. Jak tedy asi mohou potom vypadat ty plody, které jíme? Podvyživené a chemické. Je to opravdu to, co chceme jíst?
“Komunismus byl na postřiky nejhorší, teď už se všichni vrací k ekologii.”
Další z nádherných lží zemědělského průmyslu. Od roku 1991 vzrostlo hnojení a stříkání chemickými koktejly na minimálně jednou takové množství použité na hektaru půdy. Jen se o tom moc nemluví.
Dalším častým problémem spojeným s průmyslovým zemědělstvím je špatná práce s krajinou. Obrovské lány polí bez žádných mezí ani remízků. Pokud jste trochu starší, nepamatujete si to náhodou trochu jinak? Pro půdu bylo tohle uspořádání mnohem výhodnější, byla tak více chráněna před vodní a větrnou erozí, nebyly tak časté záplavy apod.
A teď už konečně BIO (ekologické) zemědělství!
Bio by se dalo nazvat tak trochu “retro” zemědělství – návrat ke starým hodnotám a tradicím. Pro bio pěstitele je na prvním místě půda. Snaží se docílit toho, aby po jejich pěstování nebyla půda v rozkladu, ale aby byla ještě lepší nebo minimálně stejná. Tohle je hlavní rozdíl mezi průmyslovým a ekologickým zemědělstvím. Není vůbec jednoduché dostat bio certifikaci, většinou je to několikaleté úsilí. Jsou tu mnohem přísnější kontroly než u klasického zemědělství, což si myslím, že by třeba mělo být naopak. Bio zemědělci navíc musí projít tzv. přechodným obdobím, kdy ! několik let ! musí pěstovat všechno bio, ale nemohou to prodávat jako bio! Je to kvůli tomu, aby se půda vyčistila a byla opravdu čistá, bez žádných zbytků postřiků apod. Není to tak, že bio pěstitelé nikdy nic nehnojí, nestříkají ani se o nic nestarají. Jen používají ekologické postřiky a hnojiva, které neškodí krajině. Jako hnojivo používají opravdu hnůj a pokud potřebují např. postříkat rajčata proti plísni, najdou si eko postřik, což je zpravidla nějaká houba, která ve finále funguje úplně stejně, jako nějaké slavné chemické postřiky.
Dělají to většinou srdcem a kvůli všem těmto normám a často menší produkci, logicky musí být jejich produkty dražší než ty, co normálně kupujeme v obchodě. Jsou ale jiné i na výživné látky, které obsahují. Protože třeba taková BIO mrkev, která roste v ekologické půdě obklopená spoustou žížal a mikroorganismů, tak potom její škála vitamínu bude úplně jiná. Stojí to za to, věřte mi.
Nedostatek hořčíku
Dalším častým probléme této doby je to, že lidem chybí hodně důležitý minerál hořčík, který je zodpovědný za spoustu chemických reakcí v těle. Proč nám chybí? Protože dříve ho lidé dostávali do těla tak, že jedli ovoce a zeleninu, které byly pěstované ve zdravé půdě a ta hořčík obsahovala. Dnes už tam skoro není a hořčík se z naší konvenční stravy téměř vytratil.
Zahrada není BIO!
Dalším mylným tvrzením je to, že cokoliv si natrhám doma na zahradě je vlastně BIO. No není! Půdu jste nikdy nevyčistili od možných zbytků hnojiv z předešlých let. Další skupina lidí mě dojímá – pěstují si doma na zahrádce “zdravé” plody, aby je měli “BIO” a pak je postříkají proti plísním či je něčím pěkným pohnojí. TOHLE PROSTĚ NENÍ BIO!
BIO věci jsou většinou chutnější a lepší než ty z vašich zahrádek, protože to dělají opravdoví profíci a přesně ví, co a jak mají kdy sklidit, ošetřit apod.
Tím nechci říct, že jsou zahrádky špatné a že byste neměli nic pěstovat. To určitě dělejte, ale zkuste se o tom co nejvíce naučit, a hlavně nestříkejte ničím neekologickým. Jinak té svojí zahrádce moc nepomáháte.
Začněte u sebe
Často tady po tom všem se mě pak lidi ptají “a co mám dělat, co můžu udělat proto, aby se to zlepšilo?” Odpověď je jednoduchá – musíte začít co nejvíce podporovat malé lokální zemědělce, bio pěstitele, produkty ze své zahrádky a co nejméně podporovat ty obrovské řetězce. Jasně, že to nejde vždy, ale pokud ano, tak je to to nejlepší, co můžete pro naši půdu udělat. Sám člověk nic nezmůže, ale pokud nikdy nezačne, tak se nikdy nic nezlepší.
Pokud se Vám článek líbí, budu ráda za každé sdílení, aby se dostal k co nejvíce lidem, protože půdu máme jen jednu a jen pro představu – 1 centimetr půdy vzniká 100 let!
Děkuji, že jste jej přečetli až sem.
S úctou k naší půdě a planetě
Vaše
Ann
Born in the Czech Republic, I spent 4 years in Spain, which is why the Mediterranean Sea holds such a special place in my heart. Fluent in Czech, English, and Spanish, I embrace the lifestyle of a digital nomad, currently traveling across the world. I studied at a classical music conservatory – playing the clarinet. I’m passionate about books, art, mindfulness, and the traditional slow-paced way of life. The night sky, sunsets, and the pleasure of tasty homemade vegetarian food make me excited.
