Tento týden vás jistě navštíví Mikuláš s čertem za zády a andělem po boku. Někteří z vás je třeba jen potkají na ulici, někteří z vás si na ně budou hrát a další je třeba pozvou k sobě domů, kvůli svým zlobivým dětem. Ale které dítě by nezlobilo. Byli jsme snad jiní? Byli z nás hodné děti, jaké bychom si přáli mít? A co nám vlastně naši rodiče chtěli předat tímto každoročním postrašením?
Moc dobře si pamatuji, když jsem byla malá, jaký jsem měla strach, že mě opravdu odnese čert a to jsem byla poměrně hodné dítě. Nicméně jsem důkladně každý rok zpytovala svoje svědomí. Ta obava, že bych skončila v pekle, byla přesto všechno opravdu veliká. O kolik se mi později ulevilo se sladkou odměnou v puse, že to letos opět “prošlo.” Až na ten strach to byl skvělý pocit, být s čistým štítem pro nové “hříchy”.
Zamýšlíme se však nad svým svědomím dodnes? Každý rok když přijde Mikuláš společně s nejmenšími? Zamýšlíme se nad ním vůbec někdy? Myslím, že pro každého z nás je nezbytné se občas zamyslet nad svými chybami, které jsme udělali v minulosti. Protože nikdo zcela určitě není bez chybičky. Ale děláme to pořádně, když už nám nikdo nehrozí čertem a z ničeho nemáme strach? A jsme si vůbec svých vlastních chyb vědomi?
Pro naši psychickou vyrovnanost je nezbytné, abychom přijali svoji minulost, která nás tvoří. Nemůžeme ji bohužel nijak změnit, smazat nebo se do ní dlouho vracet. Je součástí nás samotných, ale nejdůležitější je, se s ní vyrovnat a přijmout svoje chyby.
Zamyslete se nad tím, komu jste mohli ublížit nebo komu jste doopravdy ublížili. Popřemýšlejte zcela kriticky a bez výmluv o vašem chování, zda bylo vždy správné. Ale především si svoje chyby přiznejte. Pokud to neuděláte, budete se celý život jen vymlouvat na ostatní a jediní komu to bude nejvíc ubližovat, budete vy sami. Pokud si totiž svoje chyby nepřiznáte, nemůžete na nich pracovat, změnit je nebo se je snažit napravit. A kdy jindy je lepší příležitost odčinit své chyby než o Vánocích?
Nadcházející vánoční čas je jako stvořený pro dělání dobrých skutků. Přispějte na charitu, pozvěte k štědrovečernímu stolu hosta, se kterým již léta nemluvíte. Nakupte pamlsky pejskům do útulku či rozdejte polévku bezdomovcům. Vše se počítá. A hlavně nejste tady k tomu, abyste soudili, jaké chyby udělali ostatní. To jednou třeba sečte někdo jiný. A věřte mi, opravdu se všechno počítá, proto buďte velkorysí, odpouštějte a mějte čisté svědomí, tak jako by to od váš chtěl slyšet každý rok Mikuláš…
Krásnou mikulášskou nadílku a začínající advent!
Vám přeje
Vaše
Ann