Chtěla ses jako malá stát vílou, která při východu slunce tančí bosá v trávě plné rosy nebo princeznou, která čeká, až ji z jejího prokletí vysvobodí princ na bílém koni? Nebo sis přála být indiánkou, která běhá, kdekoliv se jí zachce, je nespoutaná a svá se svou tmavou hřívou vlasů či královnou svého vlastního světa, ať už byl jakýkoliv? Jak naše dětské sny ovlivňují celý náš život a proč je někdy dobré se vrátit do dětství a žít alespoň chvíli v pohádkách? A co o nás prozrazují naše dětské touhy?
Každý z nás měl jako malý svoji možná tajnou představu svého dospělého života. Chtěli jsme být hrdiny, nadpřirozenými bytostmi či obyčejnými lidmi, kteří dělají dobré věci a svět je za to odmění. Nekončí snad každá pohádka poučením: “A tak dobro zvítězilo nad zlem a nenávistí”? Všechny zlé čarodějnice, králové, podvodníci, zloději a další záporné postavy byli vždy nakonec potrestáni a poraženi. Proč však dnes neděláme jen ty dobré věci a nenecháme záporné postavy, aby je zlo porazilo samo? Proč se staráme více o druhé než sami o sebe?
Jak člověk rostl, svět ho začal ochuzovat o iluze a pohádky. Najednou nebylo tak jednoduché být hrdinou nebo se vždy zachovat správně, a tak jsme postupně všechnu svoji víru ztratili a ujistili se v tom, že chyby dělá každý, tak proč jich nemůžeme nadělat ještě víc? Na každou naši chybu jsme nabalili další tři a místo abychom se z nich poučili, jsme jen a jen čekali, kdy jedna z nich praskne a my ji budeme muset zalepit nějakou další. Postupně se z nás začali stávat i záporné postavy nebo alespoň v části z nás, a tak jsme nad sebou zlomili hůl a řekli, že to nejde. Nikdo nám totiž v pohádkách neukázal, jak je to těžké – nedělat velké chyby a rozhodovat se správně a především kolik to vyžaduje práce na sobě samém.
Vzpomeň si na to, když jsi byl dítě… Která pohádková bytost tě nejvíce učarovala a proč? Kdo byl tvým hrdinou? Dnes už se na něj můžeš podívat realisticky a sám v sobě si rozebrat, proč sis ho tehdy vybral a proč jsi chtěl takový být a taky jestli takovým jsi? Chtěl jsi být vždycky kovbojem, jezdit na koních a poznávat nové kraje plné dobrodružství? Nebo jsi raději chtěl sedět ve své komnatě na zámku a z té poznávat svět? Spousta těchto věcí o tobě dodnes vypovídá. Nikdo si nevybral nějakého hrdinu jen tak. V dětství jsme totiž byli sami sebou a tuto nádhernou vlastnost jsme časem ztratili ve spoustě tvářích, které byli často nutné k našemu přežití.
„Co na tom záleží… nikdy není dost pozdě, abyste byli kýmkoliv, kým chcete být.“
— Francis Scott Fitzgerald
citaty.net
Proto si vzpomeň na svého dětského hrdinu a nezapomeň na to, že můžeš být kýmkoliv budeš ty sám chtít. Nežij svůj život podle očekávání ostatních, žij ho, jak ty sám chceš v té nejlepší možné verzi, aby ses jednou otočil a byl šťastný z toho, co jsi dokázal. Nečekej na perfektní příležitost, ta nikdy nepřijde. Začni žít a pamatuj, že dobro vždy zvítězí nad zlem. Nechtěj nikoho trestat a nikoho napravovat. Svět to zařídí sám, buď jen tou nejlepší verzí sám sebe. Jedině tak budeš šťastný…