Taky vám při pomyšlení na Velikonoce zvoní v uších ta nejznámější česká koleda, kterou jsme se všichni naučili už snad ve školce: “Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný…”?
K původně pohanským oslavám jara se však nevážou jen křesťanské tradice. Kdo říká, že jsou Velikonoce křesťanským svátkem, tak neví o čem mluví. Lidé oslavovali příchod jara nejrůznějšími způsoby a spousta lidových pověr a tradic se váže právě k Velikonocím neboli tajemné a kouzelné Velké noci…
Když zvony odletí…
Mladí chlapci chodívali zpravidla od čtvrtka do soboty s dřevěnými řehtačkami po celé vsi. Nahrazovali tím zvony, které prý “odletěli do Říma.” U některých vykoledovali kousek vajíčka či nějakou sladkost a naposledy šli vždy na Bílou sobotu ráno… V některých folklórně založených oblastech se tento zvyk pěstuje dodnes.N
Pověstná (bez)bolestná pomlázka
Na Velikonoční pondělí chodí muži a chlapci s vlastnoručně upletenou pomlázkou navštívit ženy či dívky. Odměnou za “vyšlehání” pomlázkou dostanou většinou nazdobené vejce či nějakou dobrotu. Šlehání by nemělo být bolestivé, ale symbolické a měla by díky němu zůstat žena zdravá celý rok. (To teda nevím no. 😀 )
Dnes už si spousta mužů pomlázku neplete ručně, kdyby ano, měla by být spletená maximálně z 24 vrbových proutků, zdobit ji rukojeť a na jejím konci byste měli najít přivázané pestrobarevné stuhy. Každá z žen může muži přidat na pomlázku svoji barevnou stužku na památku.
Muž by taky měl přednést správně svoji velikonoční koledu, aby se mu dostalo občerstvení či nějaké té drobnosti. Dnes už se hospodyňky předhání i v připraveném pohoštění a nerozdávají zdaleka jen nazdobené kraslice. Odpoledne to však můžou dívky chlapcům oplatit! V některých oblastech chodí také s pomlázkou, někde se polévají vodou… V každém kraji je trochu jiný zvyk a tak se můžou vyskytnout různé odchylky.
Kraslice – práce o dvě hodiny více
Vajíčka byla považována za symbol života a narození. Ženy tedy věnovaly nazdobená vajíčka koledníkům jako odměnou za pomlázku. Vajíčka se dříve nejčastěji barvila přírodním způsobem anebo se na ně kreslívaly magické ornamenty, případně se zdobily kousky látek či přírodními materiály a motivy.
Červená symbolizovala lásku a tak si červené vajíčko dívky nechávaly pro hochy, které tajně milovaly. Vajíčka bývala většinou plná na tvrdo uvařená, dutá se dělají až v dnešní době…
Jak nabarvit vajíčka přírodně i dnes? Najdete v článku z minulého roku zde.
Velký pátek jako nejkouzelnější den
Na Velký pátek najdete spíše soupis věcí, které by se neměli dělat, než těch, které ano. 🙂
Spousta lidí věří, že se například nesmí pracovat na poli nebo na zahradě a ani jakkoliv hýbat se zemí, také by se neměli hádat a ani si od nikoho nic půjčovat. Především proto, aby se jim hádky vyhnuly a peníze si k nim v budoucnu našly cestu.
Nemělo by se prát ani prádlo, ale lidé se dříve chodívali koupat do potoka, aby se jím vyhýbaly choroby. Trocha otužování je prý zdravá, takže proč ne. Můžete vyzkoušet. 😀 V noci je úplněk a proto je magická noc skvělá pro sběr některých léčivých bylin, které dříve sbíraly báby kořenářky…
Ať si vyberete z tradic, které chcete nebo vůbec žádné nedodržujete, tak Vám hlavně přeji krásné Velikonoce!
Nezapomeňte mrknout i na článek z minulého roku, najdete v něm přírodní barvení vajíček a taky recept na raw beránka…
Krásné svátky jara s láskou přeje Vaše
Ann
Born in the Czech Republic, I spent 4 years in Spain, which is why the Mediterranean Sea holds such a special place in my heart. Fluent in Czech, English, and Spanish, I embrace the lifestyle of a digital nomad, currently traveling across the world. I studied at a classical music conservatory – playing the clarinet. I’m passionate about books, art, mindfulness, and the traditional slow-paced way of life. The night sky, sunsets, and the pleasure of tasty homemade vegetarian food make me excited.
